Jdi na obsah Jdi na menu
 


7. 12. 2010

život a láska

 

Padá hvězda,

padla má můza,

padají mé sny,

padlo mé já,

promiň,

nejsem úžasná.

Byl jsi má můza,

zbyla jen noční hrůza,

sny o tobě se rozplynuly,

moje oči se otevřely,

nechtějí se už nechat klamat,

srdce už nechce více pukat.

Lásku už nechci zažívat,

už nechci zase umírat,

falešné naděje mít,

a přitom bez tebe být.

To jsme já,

zase umírám,

zase padám,

nechci už snívat,

nechci se s tebou v snech líbat,

nechci tě více vídat,

slzy prolévat,

zase jsem zoufalá,

ublížená,

ale ne poražená,

vypadal jsi jinak,

chtěla sem o tobě snívat.

Najednou zlomil jsi mě,

zničil si mě,

bylo to nečekaně bolestivé,

nedokážu ti říct vypadni,

odejdi,

změnil jsi se moc,

už tě nechci tak moc,

probděla jsem pro tebe už nocí až moc.

Tvoje povaha je již nesnesitelná,

změnil tě kolektiv,

to se stává,

láska vyprchává,

chtěla jsem tě jako jediného mít,

ale tobě na mě zřejmě nezáleží,

asi po jiné toužíš,

Nechápu proč si naší lásce nedal šanci,

ty víš že tě chci,

ale teď už vypadni,

trpělivost došla mi,

nechápu proč tě pořád chci,

asi zákon přitažlivosti,

prosím odejdi,

vypadni,

i přesto že tě miluji,

a po jiném netoužím.

 

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Odpověď

Marťa, 11. 12. 2010 22:29

Jo jo, přesně ta ;) děkuju Terko

Jééé

Terka :P, 9. 12. 2010 16:00

To je ta jak si ji skladala pri hodine vid? krasnaaa :)