Pocit války
Všude šero,
temný prach,
padají lidé,
máme strach.
Krev teče nám z hlav,
cítíme bolest?
Není tu žádná slast,
klouby už nemáme,
bolest už nevnímáme,
jen ze dne na den přežíváme,
krev teče všude na podlaze,
a my se v ní umíváme.
Nikde na mém těle není místo nedotčené válkou,
myslím při tom všem na tebe jen lásko.
Oka oteklá už mám,
poprvé v ruce cigaretu mám,
jen v ní je tu totiž útěcha.
Hlad nás souží,
nemáme už strach,
chceme jenom umřít,
smrt pro nás bude slast,
svobodná bude naše duše,
už nebudeme muset o smrt prosit tiše,
nebudeme už vnímat krev,
neucítím pach lidských těl,
nebudeme už muset zabíjet,
budeme v nebi jen sedět,
a už nikdy nebudeme hladovět.