Mé já
Když slunce zapadá,
tak moje srdce do něj upadá,
padá vášeň,
padá láska,
padá krása,
padám já,
promiň světe,
nejsem dokonalá,
ale jsem to já,
padá mé opravdové já,
to druhé umírá,
padám do tranzu,
padá hvězda,
padá tréma,
to jsem já,
stále smutná,
zasněná,
láska se mi vyhýbá,
a tak do nebe volám:
padá vášeň,
padá láska,
padá krása,
padám já,
promiň světe,
nejsem dokonalá,
ale jsem to já,
padá mé opravdové já.
Láska je pryč,
je tu jen opuštěný klíč,
srdce mám zamčené,
zraněné,
a tak volám:
Padá vášeň,
padá láska,
padá krása,
padám já,
promiň světe,
nejsem dokonalá,
ale jsem to já,
padá mé opravdové já.