Když miluješ, není co řešit ♥

 Blíží se konec

a  ty o tom nevíš,

ty nic o tom nevíš,

vůbec nic netušíš,

ani nevíš kolik toho ovlivníš,

škoda jen že novým rokem skončí tahle kapitola,

škoda jen že jsme sama sebe zklamala,

nevím co dál,

nechápu co brečím,

nechápu co se zatebou otáčím,

až skončí tyhle náhody,

až nebodou osudy,

tak napíšu do všech řádků,

jak strašně jsem tě chtěla,

jak moc se všeho bojím,

že nevím za co ti stojím,

že mě zřejmě nechceš,

že mrzí mě to,

ale že chápu tě,

at pošleš mě do háje,

že vysvobození snad jednou najdu,

že se za čas někde vyřvu

a že ti dám už navždy pokoj.

že vím že nikdy nebudeš můj

a tak nevím co říct,

vím že mi nejde jít dál,

začínám se toho skoro bát

a přitom chci tolik jít dál,

zapomenout na tebe,

proč je to ale nemožné?